{"id":1759,"date":"2018-05-17T04:20:39","date_gmt":"2018-05-17T03:20:39","guid":{"rendered":"http:\/\/pravoslavbrno.cz\/?p=1759"},"modified":"2018-05-16T20:09:49","modified_gmt":"2018-05-16T19:09:49","slug":"zazrak-svetla-vzkriseni-na-kristove-hrobu-v-jeruzaleme","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/zazrak-svetla-vzkriseni-na-kristove-hrobu-v-jeruzaleme\/","title":{"rendered":"Z\u00e1zrak Sv\u011btla Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed na Kristov\u011b hrobu v Jeruzal\u00e9m\u011b"},"content":{"rendered":"

Svat\u00e9 sv\u011btlo zjevuj\u00edc\u00ed n\u00e1m Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00e9ho P\u00e1na\u00a0<\/strong><\/h1>\n

\"\"<\/a><\/strong><\/p>\n

Posv\u00e1tn\u00fd ob\u0159ad Svat\u00e9ho sv\u011btla v\u017edy byl a dodnes z\u016fst\u00e1v\u00e1 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eenskou ud\u00e1lost\u00ed V\u00fdchodn\u00ed Pravoslavn\u00e9 C\u00edrkve. Zejm\u00e9na kv\u016fli tomuto ob\u0159adu se do Jeruzal\u00e9ma sb\u00edhaj\u00ed ka\u017ed\u00fdm rokem na sv\u00e1tek Velikonoc tis\u00edce v\u011b\u0159\u00edc\u00edch ze v\u0161ech pravoslavn\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n

A\u017e do prvn\u00ed poloviny 13. stolet\u00ed jednotn\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u011bt slavil tento z\u00e1zrak a uzn\u00e1val jeho platnost. Nehled\u011b na rozkol k\u0159es\u0165ansk\u00e9 C\u00edrkve na V\u00fdchodn\u00ed a Z\u00e1padn\u00ed, k\u00a0n\u011bmu\u017e do\u0161lo v\u00a0roce 1054, \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev i nad\u00e1le uzn\u00e1vala autenticitu tohoto z\u00e1zraku a jej\u00ed z\u00e1stupci se zcela ofici\u00e1ln\u011b \u00fa\u010dastnili tohoto ob\u0159adu.<\/p>\n

Tento stav trval a\u017e do roku 1238, kdy pape\u017e \u0158eho\u0159 IX zcela n\u00e1hle a bez jak\u00fdchkoli zd\u016fvodn\u011bn\u00ed prohl\u00e1sil prost\u0159ednictv\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edho na\u0159\u00edzen\u00ed tento z\u00e1zrak za neplatn\u00fd a zak\u00e1zal latinsk\u00e9mu kl\u00e9ru, aby se jeho ob\u0159adu \u00fa\u010dastnil. Od t\u011bch dob se posv\u00e1tn\u00fd ob\u0159ad zachov\u00e1v\u00e1 v\u00fdlu\u010dn\u011b v\u00a0l\u016fn\u011b V\u00fdchodn\u00ed Pravoslavn\u00e9 C\u00edrkve.<\/p>\n

\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev se ve sv\u00e9 podstat\u011b t\u00edmto aktem vzd\u00e1lila od z\u00e1zraku, ale sou\u010dasn\u011b i ob\u0159adu, v\u00a0n\u011bm\u017e latin\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed nikdy nesehr\u00e1vali vedouc\u00ed roli.<\/p>\n

Od starobyl\u00fdch dob toti\u017e samotn\u00fd ob\u0159ad vedl \u0159eck\u00fd biskup (a pozd\u011bji s\u00e1m patriarcha) jeruzal\u00e9msk\u00fd, stejn\u011b tak i jazyk, jen\u017e byl u\u017e\u00edv\u00e1n, byl v\u00fdlu\u010dn\u011b \u0159eck\u00fd.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd u\u010denec, kter\u00fd studoval tento z\u00e1zrak, Marius Canard, poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201echr\u00e1m Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed a z\u00e1zrak sestoupen\u00ed Svat\u00e9ho sv\u011btla na Velkou sobotu byly \u00fazce spjaty s\u00a0duchem \u0158ek\u016f\u201c.<\/p>\n

V\u00edce ne\u017e 70 historick\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed (4. \u2013 16. stolet\u00ed)<\/strong><\/h2>\n

Z\u00e1zrak sestoupen\u00ed Svat\u00e9ho sv\u011btla[1]<\/a> v\u00a0chr\u00e1mu Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, neboli chr\u00e1mu Svat\u00e9ho hrobu, jak je toto m\u00edsto t\u00e9\u017e naz\u00fdv\u00e1no, ka\u017edou Velkou sobotu[2]<\/a> v\u00a0roce je velkolep\u00e1 ud\u00e1lost, j\u00ed\u017e je v\u011bnov\u00e1na obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00facta a je\u017e se opakuje po v\u00edce ne\u017e jedno tis\u00edcilet\u00ed.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd rok, v\u00a0poledne na Velkou sobotu, vych\u00e1z\u00ed z\u00a0Kristova hrobu[3]<\/a> Sv\u011btlo a zapaluje v\u011b\u010dn\u011b ho\u0159\u00edc\u00ed olejovou lamp\u00e1du uvnit\u0159 samotn\u00e9ho Hrobu, zat\u00edmco ve stejnou dobu se prostorem chr\u00e1mu Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed \u0161\u00ed\u0159\u00ed mod\u0159e zabarven\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00e9 paprsky, kter\u00e9 jsou podobny tomuto sv\u011btlu a kter\u00e9 osv\u011btluj\u00ed cel\u00fd prostor a samovoln\u011b zapaluj\u00ed ostatn\u00ed lamp\u00e1dy a sv\u00edce nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v\u00a0chr\u00e1mu.<\/p>\n

Tato ud\u00e1lost byla zaznamen\u00e1na p\u0159inejmen\u0161\u00edm v\u00a0pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch dvan\u00e1cti stolet\u00ed. Charis Skarlakidis, \u0159eck\u00fd spisovatel, cituje ve sv\u00e9 knize na toto t\u00e9ma v\u00edce ne\u017e sedmdes\u00e1t historick\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 podrobn\u011b popisuj\u00ed ob\u0159ad Svat\u00e9ho sv\u011btla v\u00a0obdob\u00ed mezi 4. a 16. stolet\u00edm. Jeho kniha byla ji\u017e dnes p\u0159elo\u017eena do mnoha sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f.<\/p>\n

V\u0161echna sv\u011bdectv\u00ed popisuj\u00ed \u2013 p\u016fsobiv\u011b jednomysln\u00fdm stylem \u2013 sv\u011btlo nebo ohe\u0148, kter\u00fd z\u00e1zra\u010dn\u011b sch\u00e1z\u00ed z\u00a0nebe p\u0159ed o\u010dima o\u010dek\u00e1vaj\u00edc\u00edch z\u00e1stup\u016f v\u011b\u0159\u00edc\u00edch a zapaluje olejovou lamp\u00e1du v\u00a0pr\u00e1zdn\u00e9m Kristov\u011b hrobu.<\/p>\n

Toto sv\u011btlo je spojov\u00e1no s\u00a0nadp\u0159irozen\u00fdm Sv\u011btlem, je\u017e vyza\u0159ovalo z\u00a0\u00fatrob Kristova hrobu b\u011bhem okam\u017eiku Jeho Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Svat\u00e9 sv\u011btlo se poprv\u00e9 objevilo p\u0159i Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, po p\u016flnoci z Velk\u00e9 soboty a kr\u00e1tce p\u0159ed rozb\u0159eskem Velikono\u010dn\u00ed ned\u011ble, nejpravd\u011bpodobn\u011bji 5. dubna roku 33 po Kr.[4]<\/a><\/p>\n

Dnes, t\u00e9m\u011b\u0159 dva tis\u00edce let pozd\u011bji, se stejn\u00e9 sv\u011btlo nad\u00e1le objevuje na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b: uvnit\u0159 Kristova hrobu, ale rovn\u011b\u017e mimo n\u011bj, pr\u00e1v\u011b b\u011bhem bohoslu\u017eby Velk\u00e9 soboty.<\/p>\n

Autor t\u00e9to knihy byl p\u0159\u00edtomen p\u0159i tomto ob\u0159adu nes\u010detn\u011bkr\u00e1t. B\u011bhem jeho prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy, v\u00a0dubnu 1998, zat\u00edmco st\u00e1l v\u00a0jedn\u00e9 velmi tmav\u00e9 \u010d\u00e1sti chr\u00e1mu Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, t\u011bsn\u011b pod Golgotou, v\u00a0dob\u011b, kdy se objevilo Svat\u00e9 sv\u011btlo, spat\u0159il zcela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed modro-b\u00edl\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed rozptyluj\u00edc\u00ed se po prostoru Chr\u00e1mu, a rovn\u011b\u017e si na vlastn\u00ed o\u010di pov\u0161iml, jak toto Sv\u011btlo samo od sebe za\u017eehlo sv\u00edci, kterou dr\u017eel jeden poutn\u00edk stoj\u00edc\u00ed v\u00a0jeho bl\u00edzkosti. Samoz\u0159ejm\u011b, samotn\u00fd fakt, \u017ee se n\u011bjak\u00e1 sv\u00edce sama od sebe zap\u00e1l\u00ed, je p\u0159edm\u011btem rozd\u00edln\u00fdch interpretac\u00ed, kter\u00e9 z\u00e1le\u017e\u00ed na osobn\u00edm \u00fasudku a v\u00ed\u0159e ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Charis Skarlakidis,\u00a0 architekt, spisovatel a badatel,
\n<\/em>\u0159eck\u00fd autor knihy o Svat\u00e9m sv\u011btle<\/em><\/p>\n

Dob\u0159e m\u00edn\u011bn\u00e1 m\u00edra nev\u00edry v mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 “nadp\u0159irozen\u00e9” jevy je nezbytn\u00e1 a sou\u010dasn\u011b zcela ve shod\u011b s p\u0159\u00edkazem Jana Evangelisty, kter\u00fd n\u00e1s nab\u00e1d\u00e1: “Zkoumejte duchy, zdali jsou od Boha”.[5]<\/a> V p\u0159\u00edpad\u011b Svat\u00e9ho sv\u011btla jde v\u0161ak o ud\u00e1lost, kter\u00e1 nen\u00ed ani v\u00fdjime\u010dn\u00e1 ani do\u010dasn\u00e1, ale spolehliv\u011b se opakuje po dvan\u00e1ct stolet\u00ed, a to zp\u016fsobem, kter\u00fd je historicky zaznamen\u00e1n.<\/p>\n

Pro mnoh\u00e9 je zjeven\u00ed Svat\u00e9ho sv\u011btla, je\u017e se d\u011bje ka\u017edou Velkou sobotu na Kristov\u011b hrobu, skute\u010dn\u00fdm z\u00e1zrakem. Pro jin\u00e9 nikoli. Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee n\u00e1zory se rozch\u00e1zej\u00ed, nicm\u00e9n\u011b, v\u0161echny jsou respektov\u00e1ny.<\/p>\n

Hlavn\u00edm smyslem studie, kterou Charis Skarlakidis korunoval vyd\u00e1n\u00edm knihy s\u00a0n\u00e1zvem \u201eSvat\u00e9 sv\u011btlo. Z\u00e1zrak Sv\u011btla Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed na Kristov\u011b hrobu. V\u00edce ne\u017e 70 historick\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed (4. \u2013 16. stolet\u00ed)\u201c je prezentac\u00ed v\u0161ech dostupn\u00fdch fakt\u016f a sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 se pro n\u00e1s dochovaly z\u00a0d\u00e1vn\u00e9 minulosti, ale t\u00e9\u017e ze sou\u010dasnosti, aby ka\u017ed\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 t\u00e9to knihy mohl tento z\u00e1zrak s\u00e1m posoudit.<\/p>\n

Pokus o v\u011bdeck\u00fd p\u0159\u00edstup k cel\u00e9 problematice je rovn\u011b\u017e hoden v\u00fdznamu. M\u011b\u0159en\u00ed spektra elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 v bl\u00edzkosti hrobu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista na Velkou sobotu, kter\u00e1 v\u00a0roce 2008 prov\u00e1d\u011bl rusk\u00fd fyzik Dr. Andrej Volkov, jsou p\u0159edm\u011btem zcela zvl\u00e1\u0161tn\u00edho z\u00e1jmu a jsou uvedeny ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00e1sti uvnit\u0159 t\u00e9to knihy.<\/p>\n

Pokud jde o \u00fast\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st knihy o Svat\u00e9m sv\u011btle, o n\u00ed\u017e je \u0159e\u010d, jde ve sv\u00e9 podstat\u011b o fascinuj\u00edc\u00ed cestu v \u010dase, kter\u00e1 prob\u00edh\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159\u00edb\u011bh\u016f a sv\u011bdectv\u00ed des\u00edtek cestovatel\u016f, kronik\u00e1\u0159\u016f, k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f, k\u0159es\u0165ansk\u00fdch poutn\u00edk\u016f a muslimsk\u00fdch historik\u016f, kte\u0159\u00ed bu\u010f z\u00e1zrak Svat\u00e9ho sv\u011btla za\u017eili z prvn\u00ed ruky, nebo o n\u011bm byli informov\u00e1ni od jin\u00fdch o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f.<\/p>\n

Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed v\u0161ech t\u011bchto lid\u00ed tvo\u0159\u00ed j\u00e1dro t\u00e9to pr\u00e1ce. Tyto p\u0159\u00edb\u011bhy n\u00e1m umo\u017e\u0148uj\u00ed cestovat v na\u0161ich mysl\u00edch nazp\u011bt mnoha stalet\u00edmi a sledovat n\u011bkter\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 aspekty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed oslavy k\u0159es\u0165anstv\u00ed: Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista a sestoupen\u00ed Svat\u00e9ho sv\u011btla.<\/p>\n

Podle sv\u011bdectv\u00ed \u0159eck\u00e9ho duchovn\u00edho Niketase (10. stol.) se Svat\u00e9 sv\u011btlo za\u010dalo objevovat ji\u017e v dob\u011b Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, bezprost\u0159edn\u011b po jeho Nanebevstoupen\u00ed ka\u017edou Velkou sobotu bez jak\u00e9hokoli p\u0159eru\u0161en\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d stolet\u00edmi. Arabsk\u00fd historik al-Masudi a arm\u00e9nsk\u00fd historik Kirakos ozna\u010duj\u00ed za po\u010d\u00e1tek vzniku z\u00e1zraku dobu o n\u011bco pozd\u011bj\u0161\u00ed, a ve shod\u011b s\u00a0t\u00edm uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee Svat\u00e9 sv\u011btlo se za\u010dalo objevovat a\u017e b\u011bhem stavby chr\u00e1mu Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed v\u00a0letech 326-336 po Kr. Arm\u00e9nsk\u00fd historik Kirakos se tak\u00e9 zmi\u0148uje o tom, \u017ee prvn\u00edm, kdo v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch osobn\u011b pro\u017eil z\u00e1zrak Svat\u00e9ho ohn\u011b, byl svat\u00fd \u0158eho\u0159 Osv\u011btitel (Arm\u00e9nie), a to p\u0159ibli\u017en\u011b v\u00a0roce 330. O p\u011bt stolet\u00ed pozd\u011bji, v polovin\u011b 9. stolet\u00ed, nal\u00e9z\u00e1me prvn\u00ed jasn\u00e9 historick\u00e9 zpr\u00e1vy o Nebesk\u00e9m sv\u011btle, kter\u00e9 sestupuje na Krist\u016fv hrob, a tak, jak postupn\u011b plynou stalet\u00ed, sv\u011bdectv\u00ed se d\u00e1le rozr\u016fstaj\u00ed. Bylo rozhodnuto, \u017ee tato pr\u00e1ce bude obs\u00e1hnout jen ta nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed starobyl\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e1 se t\u00fdkaj\u00ed obdob\u00ed od poloviny 4. do konce 16. stolet\u00ed.<\/p>\n

V\u00a0minulosti se t\u011bmito sv\u011bdectv\u00edmi zab\u00fdvala cel\u00e1 \u0159ada u\u010denc\u016f. Za zm\u00ednku z\u00a0nich stoj\u00ed zejm\u00e9na: N\u011bmci Johann L. von Mosheim (1736) a Gustav Klameth (1913), Rus Ign\u00e1tij Kra\u010dkovsk\u00fd (1914), archimandrita Kallistos Miliaras (1934), \u039carius Canard (1955), Otto Meinardus (1962), Francis E. Peters (1985) \u010di biskup Auxentios fotikijsk\u00fd (1999). P\u0159edev\u0161\u00edm Mosheim\u016fv v\u00fdzkum je na svou dobu velmi impozantn\u00ed, ale rovn\u011b\u017e pr\u00e1ce Ign\u00e1tije Kra\u010dkovsk\u00e9ho je obzvl\u00e1\u0161t\u011b cenn\u00e1, nebo\u0165 obsahuje mnoho arabsk\u00fdch podklad\u016f, a kone\u010dn\u011b i studie Miliarasova je nem\u00e9n\u011b obdivuhodn\u00e1 a hodn\u00e1 chv\u00e1ly.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, i p\u0159es existenci v\u00fdznamn\u00fdch monografi\u00ed a \u010dl\u00e1nk\u016f v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch u\u010denc\u016f, po\u010det sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 zahrnuj\u00ed, je pom\u011brn\u011b mal\u00fd, a mnoho v\u00fdznamn\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed nebylo dosud nikdy citov\u00e1no. Krom\u011b toho, \u017e\u00e1dn\u00e1 z t\u011bchto prac\u00ed neobsahuje p\u016fvodn\u00ed texty (latinsk\u00e9, arabsk\u00e9, \u0159eck\u00e9, starorusk\u00e9, starofrancouzsk\u00e9, staron\u011bmeck\u00e9 aj.), ale jen jejich p\u0159eklady, a krom\u011b toho zde rovn\u011b\u017e nen\u00ed k\u00a0dispozici \u017e\u00e1dn\u00fd odkaz na rukopisy, z\u00a0nich\u017e tyto texty poch\u00e1zej\u00ed.<\/p>\n

P\u0159edt\u00edm, ne\u017e Charis Skarlakidis shrom\u00e1\u017edil tato r\u016fzn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed, nedok\u00e1zal si, jak s\u00e1m p\u0159izn\u00e1v\u00e1, dost dob\u0159e\u00a0p\u0159edstavit jednak velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed a rovn\u011b\u017e v\u00fdznam cel\u00e9 \u0159ady vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, kter\u00e9 z\u016fstaly a\u017e do sou\u010dasnosti zcela opomenuty.<\/p>\n

Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee jen v roce 1101 \u2013 tedy jedin\u00fd rok v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch, kdy Svat\u00e9 sv\u011btlo na Velkou sobotu nesestoupilo (sestoupilo a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den po sobot\u011b) \u2013 existuje celkem osm r\u016fzn\u00fdch kronik\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed popisuj\u00ed nejv\u00edce p\u016fsobiv\u00e9 ud\u00e1losti tohoto roku. Nicm\u00e9n\u011b, jejich p\u0159\u00edb\u011bhy se nikdy nestaly sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9ho liter\u00e1rn\u00edho d\u00edla.<\/p>\n

T\u011bchto osm kronik\u00e1\u0159\u016f zahrnuje \u010dty\u0159i Francouze, jednoho N\u011bmce, jednoho Angli\u010dana, jednoho Itala a jednoho Arm\u00e9na, a jejich popisy d\u011bj\u016f maj\u00ed pro n\u00e1s velmi vysokou hodnotu, nebo\u0165 ka\u017ed\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed potvrzuje a dosv\u011bd\u010duje autenticitu toho druh\u00e9ho.<\/p>\n

Mnoh\u00e9 z p\u0159\u00edb\u011bh\u016f jsou tak analytick\u00e9 a detailn\u00ed, \u017ee n\u00e1s v\u00a0mysli p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed na m\u00edsto, kde se cel\u00e1 ud\u00e1lost uskute\u010d\u0148uje. Velkou pozornost k\u00a0sob\u011b v\u00e1\u017e\u00ed rovn\u011b\u017e v\u00fdpov\u011bdi prominentn\u00edch Arab\u016f a Per\u0161an\u016f, zejm\u00e9na v\u00fdpov\u011bdi Ibn al-Kas\u00edho a al-Biruniho. Jejich sv\u011bdectv\u00ed maj\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam, nebo\u0165 poch\u00e1zej\u00ed od muslim\u016f, jejich\u017e n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ofici\u00e1ln\u011b neuzn\u00e1v\u00e1 akceptaci tohoto z\u00e1zraku. Rovn\u011b\u017e p\u016fsobiv\u00e1 je skute\u010dnost, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech dokonce muslimov\u00e9 z\u00a0Jeruzal\u00e9ma, navzdory odli\u0161n\u00e9 v\u00ed\u0159e, se ob\u0159adu Svat\u00e9ho sv\u011btla \u00fa\u010dastnili v tis\u00edc\u00edch, uzn\u00e1vali autenticitu tohoto z\u00e1zraku a odn\u00e1\u0161eli si Sv\u011btlo s\u00a0velkou \u00factou do sv\u00fdch me\u0161it a domov\u016f, kde jej tak\u00e9 uchov\u00e1vali, aby zde v\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho roku ho\u0159elo.<\/p>\n

Modern\u00ed sv\u011bdectv\u00ed byla z\u00a0t\u00e9to pr\u00e1ce, a\u017e na ur\u010dit\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpady, vylou\u010dena, proto\u017ee hlavn\u00edm \u00fa\u010delem knihy nen\u00ed podat vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed informace ve smyslu \u010dasov\u00e9ho rozsahu, nebo\u0165 prostor k uskute\u010dn\u011bn\u00ed\u00a0takto n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho \u00fakolu by byl zna\u010dn\u00fd. Mnoh\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se tohoto konkr\u00e9tn\u00edho z\u00e1zraku, jsou zaznamen\u00e1na t\u00e9\u017e na r\u016fzn\u00fdch internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch. Mnoh\u00e9 z nich jsou skute\u010dn\u011b v\u011brohodn\u00e9, a\u010dkoli jin\u00e9 obsahuj\u00ed t\u00e9\u017e n\u011bkter\u00e9 nejasnosti a nep\u0159esnosti, pokud hovo\u0159\u00edme o jednotlivc\u00edch, \u00fadaj\u00edch \u010di absenci odkaz\u016f na prameny \u010di nezbytn\u00fd seznam pou\u017eit\u00e9 literatury.<\/p>\n

Prvn\u00ed kontakt Charise Skarlakidise se sv\u011bdectv\u00edmi na obecn\u00e9 \u00farovni ho p\u0159ivedl k\u00a0mnoha ot\u00e1zk\u00e1m a pochybnostem, pokud jde o jejich d\u016fv\u011bryhodnost a autenticitu. Jedinou mo\u017enost\u00ed, jak zhodnotit jejich platnost, bylo p\u00e1trat po jejich origin\u00e1ln\u00edch pramenech, konkr\u00e9tn\u011b vz\u00e1cn\u00fdch rukopisech, v\u00a0nich\u017e byly tyto ud\u00e1losti zaznamen\u00e1ny, stejn\u011b jako p\u00e1trat po prvn\u00edch vyd\u00e1n\u00edch t\u011bchto pramen\u016f.<\/p>\n

C\u00edlem jeho rozs\u00e1hl\u00e9 a badatelsk\u00e9 pr\u00e1ce nen\u00ed jednodu\u0161e citovat n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy \u010di n\u011bkter\u00e1 jm\u00e9na, ale sp\u00ed\u0161e podat v\u011bdeck\u00fd v\u00fdklad v\u0161ech d\u016fle\u017eit\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed, komplexn\u00ed z\u00e1znam p\u016fvodn\u00edch text\u016f a jejich p\u0159eklad\u016f, jako\u017e i prezentaci \u00fapln\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch pramen\u016f.<\/p>\n

Jako zcela kl\u00ed\u010dov\u00e1 byla rovn\u011b\u017e zv\u00e1\u017eena citace skute\u010dn\u00fdch rukopis\u016f, v nich\u017e jsou obsa\u017eeny nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy. Tyto rukopisy, roztrou\u0161eny v\u00a0n\u011bkter\u00fdch z nejv\u011bt\u0161\u00edch knihoven sv\u011bta, jako\u017e i jejich sb\u011br a srovn\u00e1n\u00ed, bylo mimo\u0159\u00e1dn\u011b slo\u017eit\u00e9 a vy\u017eadovalo velmi \u010dasov\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd proces. Zm\u00ednit se o t\u011bchto pramenech bylo nicm\u00e9n\u011b posouzeno jako nezbytn\u00e9, aby nemohly vzniknout jak\u00e9koli pochybnosti o platnosti tohoto vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, ale rovn\u011b\u017e proto, aby i \u010dten\u00e1\u0159 mohl z\u00edskat ur\u010ditou formu kontaktu s\u00a0p\u016fvodn\u00edmi prameny text\u016f.<\/p>\n

Za \u00fa\u010delem spln\u011bn\u00ed tohoto c\u00edle byly osloveny des\u00edtky men\u0161\u00edch i v\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch knihoven a v\u011bdeck\u00fdch pracovi\u0161\u0165. Jmenujme alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich, kter\u00e9 Charis Skarlakidis nav\u0161t\u00edvil anebo jinak oslovil: Britsk\u00e1 knihovna (British Library) v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, d\u00e1le N\u00e1rodn\u00ed knihovna Francie, Vatik\u00e1nsk\u00e1 knihovna, St\u00e1tn\u00ed knihovna (Staatsbibliothek) v Berl\u00edn\u011b, Bavorsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed knihovna (Bayerische Staatsbibliothek) v Mnichov\u011b, Knihovna Corpus Christi College v Cambridge, N\u00e1rodn\u00ed egyptsk\u00e1 knihovna v K\u00e1hi\u0159e, Univerzitn\u00ed knihovna v Darmstadtu, Knihovna v Ulmu v\u00a0N\u011bmecku, Patriarch\u00e1ln\u00ed knihovna v Jeruzal\u00e9m\u011b, Knihovna m\u011bsta Douai ve Francii a kone\u010dn\u011b Beyazitova knihovna v Istanbulu.<\/p>\n

Na stovk\u00e1ch stran t\u00e9to vz\u00e1cn\u00e9 a poutav\u00e9 knihy, o jej\u00ed\u017e \u010desk\u00fd p\u0159eklad se souhlasem autora usilujeme, se budete moci setkat s\u00a0des\u00edtkami cenn\u00fdch rukopis\u016f z\u00a0v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch knihoven spolu s\u00a0dal\u0161\u00edmi vypr\u00e1v\u011bn\u00edmi o Svat\u00e9m sv\u011btle, “kter\u00e9 osv\u011bcuje v\u0161echny”.<\/p>\n

p\u0159ipravil, vybral a p\u0159elo\u017eil MD<\/p>\n

Zdroj:<\/strong><\/p>\n

\u03a3\u039a\u0391\u03a1\u039b\u0391\u039a\u0399\u0394\u0397\u03a3, \u03a7.: \u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03bd<\/em> \u03a6\u03c9\u03c2<\/em>. <\/em>\u03a4\u03bf<\/em> \u03b8\u03ac\u03c5\u03bc\u03b1<\/em> \u03c4\u03bf\u03c5<\/em> \u039c\u03b5\u03b3\u03ac\u03bb\u03bf\u03c5<\/em> \u03a3\u03b1\u03b2\u03b2\u03ac\u03c4\u03bf\u03c5<\/em> \u03c3\u03c4\u03bf\u03bd<\/em> \u03a4\u03ac\u03c6\u03bf<\/em> \u03c4\u03bf\u03c5<\/em> \u03a7\u03c1\u03b9\u03c3\u03c4\u03bf\u03cd<\/em>. <\/em>\u0395\u03b2\u03b4\u03bf\u03bc\u03ae\u03bd\u03c4\u03b1 \u03b9\u03c3\u03c4\u03bf\u03c1\u03b9\u03ba\u03ad\u03c2 \u03bc\u03b1\u03c1\u03c4\u03c5\u03c1\u03af\u03b5\u03c2 (4\u03bf\u03c2-16\u03bf\u03c2 \u03b1\u03b9.)<\/em>.<\/em> \u201e\u0395\u03bb\u03b1\u03af\u03b1\u201c 2015, 312 s. ISBN 978-960-99255-9-4.<\/p>\n

http:\/\/www.skarlakidis.gr\/el\/home.html<\/a><\/p>\n

[1]<\/a> \u0158ec. \u201e\u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03bd \u03a6\u03c9\u03c2\u201c, angl. \u201eHoly Fire\u201c \u010di rusk\u00fd p\u0159eklad \u201e\u0421\u0432\u044f\u0442\u043e\u0439 \u0421\u0432\u0435\u0442\u201c p\u0159edstavuj\u00ed jednu a tut\u00e9\u017e realitu. A\u010dkoli se z\u00a0lingvistick\u00e9ho pohledu zd\u00e1, \u017ee se tyto p\u0159eklady od sebe m\u00edrn\u011b li\u0161\u00ed, ve skute\u010dnosti pojmenov\u00e1vaj\u00ed jednu a tut\u00e9\u017e skute\u010dnost, a sice realitu sestupuj\u00edc\u00edho posv\u00e1tn\u00e9ho sv\u011btla, \u010dili nestvo\u0159en\u00e9ho Sv\u011btla Bo\u017e\u00ed blahodati k\u00a0n\u00e1m lidem, na tento sv\u011bt. V\u00a0\u010desk\u00e9m p\u0159ekladu t\u00e9to knihy (kter\u00fd je v p\u0159\u00edprav\u011b) bude tedy u\u017eito p\u0159esn\u00e9ho p\u0159ekladu \u0159eck\u00e9ho origin\u00e1lu \u201e\u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03bd \u03a6\u03c9\u03c2\u201c do \u010de\u0161tiny, tedy \u201eSvat\u00e9 sv\u011btlo\u201c, a\u010dkoli se paraleln\u011b objevuj\u00ed i jin\u00e9 p\u0159eklady, jako nap\u0159. v\u00a0\u010desk\u00e9m pravoslavn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed zau\u017e\u00edvan\u00fd \u201eBlahodatn\u00fd ohe\u0148\u201c \u010di \u201eSvat\u00fd ohe\u0148\u201c. (pozn. p\u0159ekl.)<\/p>\n

[2]<\/a> V\u00a0\u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed je v\u00edce u\u017e\u00edv\u00e1no ozna\u010den\u00ed \u201eB\u00edl\u00e1 sobota\u201c, jde v\u0161ak o stejn\u00fd den, tedy p\u0159edve\u010der sv\u00e1tku Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed (Velikono\u010dn\u00ed ned\u011ble).<\/p>\n

[3]<\/a> Angl. Holy Sepulchre<\/p>\n

[4]<\/a> Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista se ud\u00e1lo v\u00a0p\u00e1tek, v p\u0159edve\u010der \u017eidovsk\u00e9ho velikono\u010dn\u00edho sv\u00e1tku \u201ePesach\u201c, zat\u00edmco vl\u00e1dcem Judeje byl Pil\u00e1t Pontsk\u00fd (26 \u2013 36 po Kr.). B\u011bhem tohoto desetilet\u00e9ho obdob\u00ed spadal p\u0159edve\u010der Pesachu na p\u00e1tek jen dvakr\u00e1t: 7. dubna roku 30 po Kr. a 3. dubna roku 33 po Kr. Proto existuj\u00ed pouze dva mo\u017en\u00e9 term\u00edny dne Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed. Evangelista Luk\u00e1\u0161 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u010dinnost Jana K\u0159titele za\u010dala v 15. roce vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Tiberia, podle v\u0161eho v\u00a0obdob\u00ed mezi 19. srpnem roku 29 po Kr. a 19 srpnem roku 30 po Kr. To znamen\u00e1, \u017ee ve\u0159ejn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e, kter\u00e1 n\u00e1sleduje p\u0159ibli\u017en\u011b o rok pozd\u011bji, za\u010d\u00edn\u00e1 v letech 30 \u2013 31 po Kr. A proto\u017ee ve\u0159ejn\u00e1 \u010dinnost Je\u017e\u00ed\u0161ova trvala p\u0159ibli\u017en\u011b dva a p\u016fl a\u017e t\u0159i roky, jedin\u00e9 mo\u017en\u00e9 datum jeho Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed p\u0159ipad\u00e1 na 3. dubna a jeho Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed na 5. dubna roku 33 po Kr.<\/p>\n

Mnoho byzantsk\u00fdch spisovatel\u016f \u2013 jako nap\u0159. Joannis Philoponus, Georgios Cedrenus, Georgios Syncellus, ale rovn\u011b\u017e dal\u0161\u00ed prameny jako nap\u0159. Akta Pil\u00e1tova (\u201cThe Acts of Pilate\u201d) \u2013 rovn\u011b\u017e uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161ovo uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed se uskute\u010dnilo mezi 19. rokem vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Tiberia, to znamen\u00e1 v\u00a0roce 33 po Kr.<\/p>\n

[5]<\/a> \u201cMilovan\u00ed, nev\u011b\u0159te ka\u017ed\u00e9mu duchu, ale zkou\u0161ejte duchy, zda jsou z Boha, nebo\u0165 do sv\u011bta vy\u0161lo mnoho fale\u0161n\u00fdch prorok\u016f.\u201d (1 Jan 4, 1-3, citace dle Kralick\u00e9ho p\u0159ekladu Bible).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svat\u00e9 sv\u011btlo zjevuj\u00edc\u00ed n\u00e1m Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00e9ho P\u00e1na\u00a0 Posv\u00e1tn\u00fd ob\u0159ad Svat\u00e9ho sv\u011btla v\u017edy byl a dodnes z\u016fst\u00e1v\u00e1 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eenskou ud\u00e1lost\u00ed V\u00fdchodn\u00ed Pravoslavn\u00e9 C\u00edrkve. Zejm\u00e9na kv\u016fli tomuto ob\u0159adu se do Jeruzal\u00e9ma sb\u00edhaj\u00ed ka\u017ed\u00fdm rokem na sv\u00e1tek Velikonoc tis\u00edce v\u011b\u0159\u00edc\u00edch ze v\u0161ech pravoslavn\u00fdch zem\u00ed. A\u017e do prvn\u00ed poloviny 13. stolet\u00ed jednotn\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u011bt slavil tento z\u00e1zrak a uzn\u00e1val jeho…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2}},"categories":[4,12],"tags":[],"class_list":["post-1759","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pouceni","category-pravoslavi"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p9GyX2-sn","jetpack-related-posts":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1759","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1759"}],"version-history":[{"count":12,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1759\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1762,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1759\/revisions\/1762"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1759"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1759"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1759"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}