Starec Efrem Arizonský (Filothejský)
Moji drazí bratři,
Bůh je Láska. „A my jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterou Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdo v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm,“ jak praví svatý apoštol lásky Jan Evangelista.
Láska: To je klíč, který otevírá všechny dveře lidského chování.
Lék, který léčí všechna onemocnění duše a těla.
Jeden svatý pravil: „Pane, pomoz mi, abych mohl pomáhat druhým, a nikoli, aby mi druzí pomáhali. Učiň, ať miluji druhé, a nikoli, aby druzí milovali mě. Pomoz mi, ať druhým rozumím, a nikoli, aby druzí rozuměli mně.“
Láska, jak jí učil Pán, nikoli láska zfalšovaná a dezinterpretovaná, je výrazem oběti. Je plodem srdce a darem svobodné volby.
Láska se projevuje nikoli tím, co dáváš, nýbrž jak to dáváš.
Láska není podáním ruky, nýbrž nabídnutím vlastního srdce druhému.
Pokud se sám dokážeš rozdělit pro druhé, pak víš, co znamená milovat. Svatý apoštol Pavel přece říká, že „ochotného dárce miluje Bůh“ (2Kor 9,7).
Bůh miluje člověka milosrdného, který dává ochotně a s radostným srdcem, ale rovněž se svobodným rozhodnutím. Skutek milosrdenství, který je nabízen „z lítosti či z nutnosti“, není přijímaný, ale naopak odmítaný.
Kořeny milosrdenství se nacházejí v srdci.
Vždyť milosrdenství začíná od srdce a končí v rukou. Milosrdenství druhé zahřívá, avšak pouze tehdy, když v nás hoří oheň lásky. Milosrdenství bez lásky je naopak chladné a nesnesitelné. Je jako mrtvé tělo bez slunce a světla, jako květina bez krásy a vůně.
Když dáváš bez lásky, urážíš toho druhého. Neboť jakou hodnotu může mít ten sebekrásnější a sebedražší dar, když je dáván bez úsměvu?
Ježíš chtěl, abychom byli vnímaví k tématu milosrdenství. Odsuzoval okázalé a pyšné skutky milosrdenství. Jak výborně nás o těchto věcech poučují naši Svatí!
Podle poučení:
Αγάπη, ο ύμνος του Παραδείσου (Γέροντος Εφραίμ Αριζόνας- Φιλοθεΐτου)
přeložil MD
